Hned po 8. hodině vyjedeme nahoru a už jsme ve vesnici. Sluníčko svítí tak krásně, že zapomeneme na raní chladno. Necháme auto u kostela a jdeme dále vesnicí pěšky. Ale... překvapení! Po vesnici se asfaltovali uličky. Sluníčko nás provází při každém kroků a vítr sotva vane. Vyhlídka je okouzlující, zvířátka se potulují volně, ptáčkové představuji raní koncert, lidé si hledí své práce na poli a my se snažíme zachytit magické momenty s kamerou. Z kterékoli strany se na ně díváš, Almažové hory (munţii Almăjului) jsou okouzlující a nezaměnitelné. V dálce, vrchol Svinecea Mare (1224 m) si představuje hrdě krásu a nadřízenost. Denní horko nás přemůže. Zastavíme se ve chládku. Blíží se vrcholní hodiny dne, proto se rozhodneme, že se najíme. Vyjedeme z vesnice a ve chládku stromu si chutně zakousneme. Potom si trochu klidně zdřímneme.