Kolem 14 hodin dojedeme do vesnice Lubkova. Po vchodu do vesnice zatočíme vpravo, necháme na pravé straně římsko-katolický kostel a dorazíme až na samý břeh Dunaje. Tady naše oči se zalepí na různé rybářské sítě, které odpočívají na slunci, protože jsme právě v sezónním zákazu. Vlastně většina obyvatelů z vesnice se zabývalo anebo se ještě zabývá s rybářstvím. Kostelíček je postavený velmi blízko u vod Dunaje. Vedle kostela je hřbitov, oáza ticha bez vady. Když vyjdeme ze hřbitova, objeví se pán Rubáš, místní reprezentant Demokratického Svazku Slováků a Čechů z Rumunska. Navážeme s ním dialog a jsme pozváni, abychom navštívili budovu Svazku, stojící u hlavní silnice. Budova má konferenční sál, kuchyň, koupelnu a ložnice pro ty, kteří se tady setkávají při různých festivalech Čechů. Informace které nám doručí pán Rubáš, nás nějak překvapí, protože po mnoha letech prožitých v této krajině si uvědomíme, že ještě toho známe málo o České komunitě z Banátu.