Sotva uplynul týden od našeho posledního zájezdu do Zlatice (Zlatiţa) a dnes, 31. srpna 2012, cesta nás vede zase do těchto krajin našeho dětství. Než vjedeme do vesnice, zastavíme mezi starým mlýnem a novým mostem přes řeku Nera. Ruiny mlýnu prozrazuji, že tady někdy byla vroucí činnost. Přes cestu od mlýna je budka, z které v minulosti „číhali” pohraniční vojáci. Pokaždé když jsme přijížděli do vesnice autobusem, tady jsme byly zastaveny u bariery, prohlíženi a často i sundáni z autobusu. Bývalý politický režim nás pokládal za nebezpečné! Nynější betonový most přes řeku Nera má také svou dosti dlouhou historku. Někdy tady byl dřevěný most, velmi chatrný, který nemohl udržet těžký náklad. Těžká auta musela projíždět přes vodu. Tak to dělával i autobus. Před několika roku cesta, která spojuje Zlatici s hlavní silnici směřující do Oravice (Oraviţa) a do Nové Moldavy (Moldova Nouă) byla asfaltovaná (12 km). Jenomže teď když cesta je modernizovaná, nejezdi po ni už žádný autobus! Protože už je večer, nakrmíme ptactvo a zvířata, najíme se i my a jdeme si lehnout.