Začneme rozmlouvat. Vypadá to, že jsme trefili akorát! Žena přizná, že i její otec je Čech (Blaha). Prarodiče z otcovy strany sem přišli z Českých vesnic roztroušených po Almažských horách (munţii Almăjului): dědeček přišel z Gerníku, a babička ze Svaté Heleny. Žena si vzpomíná s radostí na svou babičku, od které se naučila péct „koláče”, „lívance” a mnoho jiného chutného jídla. I když nemluví česky, zná tyto slova a specifické výrazy. Dozvíme se, že v dětství chodila vinšovat po vsi k Českým hospodářům spolu s jejím bratrem. Paní Rodica Bagiu (tak se jmenuje) nám také vypráví s radosti o časech, kdy chodila na veselky na Gerník a Svatou Helenu. Vypadá to, že jsme v ní probudili milé vzpomínky z dětství. Ve vesnici Meršina nebylo nikdy moc Čechů. Právě proto nikdy tady neměli římsko-katolický kostel. Zato ale se shromážd’ovali v domě přetvořenému v chrám. Ted’ žije ve vesnici ještě 5 Čechů.