Najdeme vedle kulturního domu dva vlídni muži kteří nám ukáži cestu k Čechům z vesnice. Zajdeme do uličky, kolem reformovaného kostela a jdeme hnedle až do konce. Otevřeme dvířka jednoho domu a zavoláme starce, kterého vidíme ve dvoře. Chceme vědět, koho máme před sebou a zdali jsme trefili dobře. Proto začneme mluvit česky. Vypadá to, že jsme to trefili! Sympatický stařec má 75 let, jmenuje se Tomáš Studenec a je trochu překvapený naší nečekanou návštěvou. Mluví s námi česky, i když hledá těžko slova ve své paměti. Dozvíme se, že má děti a vnuky, ale ani jeden z nich nemluví česky. Ulička, ve které právě jsme, byla někdy obsazená hnedle celkově od Čechů. Ted’ tady bydli, mimo tohoto starce a jeho manželky, ještě dva starci české národnosti. Nedávno celá česká rodina se odstěhovala z této ulice do města Lugoj.